neděle, 27.12.2009
Šťastné a lihové
v rubrice Mimoděj
Vánoce jsou za námi, byli jsme všichni samozřejmě hodní a já asi nejhodnější. Nejhezčí dárek jsem ale dostala už dva dny před Štědrým dnem.
Jelikož jsem týden předtím byla víceméně doma a snažila se kurýrovat, nestíhala jsem zcela, co bych potřebovala. Naštěstí nejsme z Vánoc nijak nervózní, nemusí být extrémně naklizeno, ani napečeno. Důležitý je klid a veselí. Ono to nakonec stejně dopadne, Ježíšek dorazí, děti potěší, a když není toho žrádla tolik, aspoň nám není těžko a můžeme pokračovat i následující dny u babiček.Každopádně na úterý jsem od wuxii dostala volný den, něrabotal, takže si na bedra navalil dětičky. Já měla báječný plán. Dopoledne vyrazím ku centru, tam si zařídím nějaké věci v kopírce, kouknu ještě po nějakých dárcích (které jsem měla vyhlédnuté jen velice zhruba), pak dorazím k mámě, spolu upatláme nepečené cukroví a poslepujeme to pečené. Odpoledne jsem měla sraz s kamarádkou, pak zpátky k mámě, kde se měly sejít další kamarádky a s nimi jsme chtěly lehce ty svátky zalít pár sklenicemi piva. Přespím u mámy, po ranním kafíčku s dokoupenými dárky a hotovým cukrovím vyrazím domů, kde hladovým krkům uklohním něco k zobu. Byl to pěkný plán, ale plány jsou tu od toho, aby se nedodržovaly, takže následuje zápis reality. Ráno se ještě vcelku drželo naplánovaného. Dopoledne jsem opravdu vyrazila, jak jsem chtěla. Akorát v kopírce jsem se zasekla na hodinu (fakt nechápu, proč svázání jednoho dokumentu trvá čtvrt hodiny) a krapet tam vymrzla. Vzhledem k nedostatku času jsem proběhla jen půlkou obchodů a rozhodla se promrzlá zajít k mámě, dát si tam teplý nápoj a pořešit to cukrové matlání. Odsud bych vyrazila dříve, dořešila resty a pak na kafe s kamarádkou. Sotva jsem dorazila k mámě, následoval mě kamarád L. a mámina kámoška D. A když jsme se tak pěkně sešli, museli jsme si na to samozřejmě připít. D. měla prozřetelně u sebe dva litry domácí slivovice. Dali jsme si do všech končetin, plus ještě do dalších třech, které nám za tu dobu narostly. Mezitím přibyl k veselé společnosti ještě bratr a taktéž se chopil sklínky. Cukroví se u toho samozřejmě nepatlalo, ale řeči se vedly zábavné. Já se nakonec utrhla, abych odkvačila na sraz, což k odchodu zpět do práce povzbudilo i L. Ke kamarádce jsem dorazila krapítek opojená. Horká čokoláda a chladný vzduch mě ale docela nakopl. Vydala jsem se tedy ještě něco nakoupit a počínala si při tom velice svérázně. Někam jsem vlítla, cosi popadla, koupila a letěla dál. Před šestou jsem se vrátila domů, máma si už dávala dvacet a u stolu povlávala D. a bratr s již poněkud přituplým výrazem. Načatá byla i druhá lahev, která se rozhodně načínat neměla. Během následující čtvrthodinky ovšem oba vyvláli pryč na srazy, které měli někdy před dvěma hodinami. To už ale dorazila první kamarádka na vánoční večírek. Hodila jsem do sebe kafe, umyla nádobí a tvářila se jako hostitelka. Když došla i další, šla jsem se optat mámy, jestli se s námi mecheche bude účastnit. Kupodivu vylétla jak laňka a šla si nalít pivo. Piv ještě padlo mnoholi, do postele jsem se dostala v jednu. V půl osmé jsme vstaly a uplácaly cukroví. Šlo nám to zajímavě, motaly jsme se kolem sebe zmateně jak mátohy, ale fakt udělaly vše, co jsme chtěly. Na všechno cukroví jsem ale nakonec nečekala, jelikož to potřebovalo ztuhnout. Navíc se u mámy poztrácely krabičky, našla jen takovou jednu pidi – takže cukroví jsem přinesla jen symbolicky a bylo pryč už 25. Ale dopadlo to zase všechno dobře, spokojenost na všech stranách. A pro mě to byl jeden z nejveselejších a nejlepších dárků vůbec. Díky, Ježíšku, ehm, wuxio. linkuj.cz vybrali.sme.sk
. .
.
Komentáře
(spoon - Mail - WWW)
naprosto dokonaly! ,)
(Janice - Mail - WWW)
potlesk!!!!!!!!!!
(nominek - Mail - WWW)
Takové dárky by měly bývat častěji, než jednou do roka :-)
Přidání komentáře...
|
. . .
|
